Papoušek královský
Papoušek královský
(Alisterus scapularis)
loupanou kukuřicí, ořechy, burskými oříšky, mandlemi.
Podle zájmu papoušků může být nabídka ovoce široká.
Dále dáváme různé bobule a pamatujeme na zelené krmení a zeleninu.
Papoušek královský pochází
Z východní Austrálie. V roce 1818 tento druh popsal jako první Lichtenstein. Dnes je jejich přírodní lokalita velkou měrou nahrazena zemědělskou půdou. Nejčastěji se vyskytují v párech nebo hejnech čítajících pár kusů. Navštěvují zahrady, zalesněné plochy, parky či deštné lesy. Páry hnízdí nejčastěji v dutinách eukalyptových stromů. Jako vystýlka jim slouží hobliny vznikající při úpravě kotliny. Volně žijící papoušci královští jsou vcelku plaší.
Zbarvení samců a samic papouška královského
Samci papouška královského jsou jasně červeně a oranžově zbarveni na hlavě, krku a spodní straně těla. Jejich záda a křídla jsou zelená, zadek a ocas modrý. Oči mají žluté. Končetiny s prsty jsou stejně jako u samic šedé.
Zobák samiček je rovněž šedý, kdežto u samců převážně červený s černými okraji. Samice papoušků královských jsou zbarveny stejně jako samci, výjimku tvoří jejich hlava a horní strana ocasu, ty jsou tmavě zelené.
Čím se papoušek živý
Papoušky královské krmíme slunečnicí, ovsem, pšenicí, semencem, loupanou kukuřicí, ořechy, burskými oříšky, mandlemi. Nabídka ovoce může být široká, podle zájmu papoušků. Dále dáváme různé bobule (jahody, šípky aj.) a pamatujeme na různé zelené krmení i zeleninu. Zrniny dáváme ve stavu suchém, naklíčeném, případně ve stavu mléčné zralosti. Nezbytné jsou vitamíny, minerálie a stopové prvky, užitečné jsou také aminokyseliny. Tyto doplňky dáváme v množství a v termínech doporučených výrobcem.
Jak se papoušci rozmnožují
Samci dospívají pohlavně ve třetím roce věku, samice ve druhém roce. K hnízdění dochází v dubnu či květnu. Snůška čítá 4 - 6 vajec, inkubace je v literatuře uváděna různě, tedy 19, 20 ale i 24 dnů. Mláďata rychle rostou a za 37 dnů vyletují z hnízda, ale rodiče je ještě 3-4 týdny dokrmují.
Samec:
Hlavu a spodní partie má šarlatově červené, spodní krovky ocasní zelenočerné, široce lemované červeně. Plášť, záda a křídla tmavě zelená se světlým pruhem na vnější straně křídel. Na zadní straně krku úzký modrý pruh odděluje červené a tmavě zelené zbarvení. Horní část zobáku je červená s černou špičkou, duhovka žlutá.
Samice:
V dospělosti má hlavu tmavě zelenou, hrdlo a prsa zelená s načervenalým zabarvením horní části hrdla. Břicho a dolní část prsou šarlatově červená. Spodní krovky ocasní zelené, lemované červeně. Lopatky tmavozelené bez světlého pruhu na vnější straně křídel. Kostřec a spodní část zad modré, s nádechem do zelena. Horní čelist zobáku černá, duhovka bledě žlutá.
Mláďata:
Jsou podobná samici, od dospělých ptáků je rozlišujeme podle světložlutého zobáku. Pohlaví se doporučuje rozlišit podle rozdílné velikosti. (Samečci mají hlavu větší, stejně jako postavu a zobák) Za několik týdnů po vylétnutí lze rozlišit mladé samice podle horní čelisti zobáku, která je u nich tmavošedá. Mladí samečci mají světlezelený příčný pásek na vnější straně křídel. Po prvním pelichání (ve věku 14-18 měsíců) se u nich objevují ojediněle červená peříčka na nastávajících červených partiích těla. Úplně vybarvení jsou ve třech letech.
Rozšíření:
Vyskytují se na pobřeží a přilehlých pohořích východní Austrálie od severního Queenslandu až po jižní Viktorii.
Život v přírodě:
Papoušci královští jsou lesní ptáci. Obývají tropické pralesy, blahovičníkové háje a husté křoviny lemující vodní toky. Když nehnízdí, navštěvují často parky, zahrady, sady a hospodářské farmy. Farmáři je pronásledují, protože jim způsobují velké škody na ovoci a kukuřici. Nejčastěji je můžeme spatřit v párech nebo malých skupinách. Na podzim se mladí ptáci často shlukují v hejna čítající 20 až 30 jedinců. Většinu dne tráví na stromech nebo větších keřích. Na zemi se pohybují kolébavou, neohrabanou chůzí. Jsou opatrní, při vyrušení odlétají do větší vzdálenosti. Občas je můžeme spatřit ve společnosti rozel Pennantových a kakadů přilbových. Nejsou tak hluční ani aktivní jako většina papoušků. Let je těžkopádný, s plnými rytmickými údery křídel. Jsou-li vyplašení, vydávají drsný kovový skřek. Při hledání potravy jsou tišší, jen ojediněle vydávají zvláštní hrdelní štěbetání.
Živí se ovocem, bobulemi, ořechy, travními semeny, semeny bylinných rostlin, nektarem, květy stromů a zelenou rostlinnou hmotou.
Hnízdní sezóna je od září do ledna. Hnízda najdeme v dutině větví nebo kmenů, obvykle v hustém lese. Většina hnízd je značně hluboká.
Chov v zajetí:
Papoušek královský byl poprvé popsán a pojmenován v roce 1818. Všeobecně o něm můžeme říci, že je to jeden z největších a nejinteligentnějších australských papoušků. Jsou značně tvrdí a vytrvalí. Středoevropské klima snášejí bez obtíží.
Chovatelé je chovají celoročně ve voliérách bez přitápění. Nejsou plaší, zvyknou si postupně na svého ošetřovatele tak, že berou pamlsky z ruky. Mladí ptáci se snadno ochočí a naučí „mluvit“. Papoušci královští jsou oblíbenými voliérovými ptáky.
Nechybí v žádné vzácnější kolekci australských druhů.
Velikost voliéry:
Minimální délka proletové části voliéry by měla být alespoň 4 m. Doporučuje se voliéry osázet zelení a nízkými keři.
Budky:
Tito papoušci jsou nároční při výběru budky. Je známé, že pokud budka nevyhovuje, samice snáší raději na zem. Mnozí chovatelé tedy umísťují budky nejen zavěšené, ale i položené na zemi.
Snůška:
4-8 vajíček. Samice sedí na vejcích sama, samec se zdržuje v její blízkosti a v pravidelných intervalech ji krmí. Později se podílí i na krmení mláďat.
Inkubační doba je 19 dní.
Krmení:
Papoušky královské krmíme slunečnicí, ovsem, pšenicí, loupanou kukuřicí, ořechy, burskými oříšky, mandlemi, ovocem, bobulemi a různým zeleným krmením. Před chovnou sezónou a v období krmení mláďat se doporučuje jemně rozstrouhaný piškot, rozsekaný vařený žloutek v mléce a rozdrobené bílé pečivo máčené v mléce nebo ve vodě.
Mutace:
Poprvé byla odchovaná žlutá mutace v Dánsku r.1965. Dále olivová forma, vyskytují se i modifikační žluté straky. V roce 1996 byla údajně v SRN odchována modrá mutace, která však ve věku 2 let uhynula.
Kříženci:
Byli odchováni s papouškem karmínovým, červenokřídlým, rozelou Pennantovou, papouškem zpěvavým a papouškem nádherným.
